Švédsko - Stockholm, Alvastra klášter
pátek, září 15, 2017
Malou část Švédska jsem zvládla zdrbnout už v norském
příspěvku... Tak teď jsem tady proto, abych maličko napravila jeho reputaci.
Jedna z pozitivních věcí, která nás velmi, velmi
překvapila, bylo kempovací místečko pro karavany a obytňáky... Asi 11
parkovacích míst s elektrickou zásuvkou, wi-fi, plus budova s WC a
teplou sprchou. Zdarma. Taky jsme valili oči, protože tam ani nikde nebyly
hromady prospektů nebo reklama, nebo cokoliv, co by naznačovalo, že
z provozování tohoto místa má někdo vůbec nějaký prospěch...
No prostě se ještě v Čechách máme co učit.
No prostě se ještě v Čechách máme co učit.
Ve Švédsku se taky odehrála jedna zcela zásadní událost mýho
života... Masový kuličky v Ikea. :)) No dobře, tady trošku přeháním, ale
fakt, že jsem je nikdy neměla, docela zarazil i Michala. Takže jsme se
zastavili v obchoďáku jen proto, abych si mohla dát pravý nefalšovaný
švédský Ikea masový kuličky. (Myslím, že toto je rekord v počtu přídavných
jmen použitých v řadě za sebou na tomto blogu.)
Jak můžete vidět níže, jídlo mi dělá fakt velkou radost...
Musím se přiznat, že od Švédska jsme neměli příliš velká
očekávání, nic moc jsme si o něm vlastně ani nezjišťovali, takže jsme to vzali
hodně rychle rovnou do Stockholmu. A tady vás asi zklamu, protože... skoro
nemám fotky. Stockholm je rozhodně krásnej, ale mně se ze začátku fotit prostě
nechtělo, no a pak mi začalo být děsně zle, takže jsem myslela už jen na to,
jak se doplazit do Čendy, kterej parkoval asi 45 minut chůze z centra... Víte co
– dali jsme si první pivo (jedno, napůl) od Finska, tzn. po několika týdnech,
tak mě to položilo. ;)
Jediné, co jsem fakt nadšeně fotila, bylo muzeum Vasa. To je
naprostá bomba! Představte si, že si Švédíci v 17. století na příkaz
krále postavili fakt nádhernou vymazlenou loď... Ne jako my Čendu – postel,
vařič a za tři měsíce je hotovo. Stavěli ji 3 roky, má pěkných pár
pater, spousty děl a okýnek a obrovský plachty a kilometry lan a stovky
vyřezávaných dřevěných soch a... Mám pokračovat?
Fakt veledílo.
No a tahle loď, tahle pýcha a chlouba, se jim pár set metrů od břehu potopila.
Fakt veledílo.
No a tahle loď, tahle pýcha a chlouba, se jim pár set metrů od břehu potopila.
Loď byla kvůli královým výmyslům nestabilní, k tomu málo
zatížená, pod poryvem větru se naklonila, a co čert nechtěl, otevřenými
střílnami nabrala vodu. Člověk když to slyší, tak neví, jestli se má smát, nebo
brečet. (My se smáli. Hodně. Směju se doteď, když to píšu.)
No a nějakej zapálenej potápěč v 50. letech minulého století tuhle nádheru
na dně moře našel a přesně po 333 letech od jejího potopení ji Švédi vytáhli
opět na denní světlo. (Podezříváme je, že si těch 333 načasovali schválně.) V Baltském
moři se nevyskytují nějaké potvůrky, co požírají vraky, takže Vasa zůstala
neuvěřitelně zachovalá. V podstatě vyzvedli vrak, posbírali pár dřívek
popadaných kolem, pár dní (tady by mě asi zabili) si s tímhle vším hráli
puzzle a dali do původního stavu skoro celou loď.
Díky tomu vzniklo tohle naprosto úžasný muzeum, který je na naše poměry drahý jak čert, ale stojí to za to, je to vážně zážitek. A nám to třeba dost zvedlo sebevědomí – víte co, Čenda aspoň objel už skoro půl Evropy...
(Pro lepší představu o velikosti vraku si všímejte velikosti lidí na fotkách, ono to nešlo moc dobře nafotit...)
Díky tomu vzniklo tohle naprosto úžasný muzeum, který je na naše poměry drahý jak čert, ale stojí to za to, je to vážně zážitek. A nám to třeba dost zvedlo sebevědomí – víte co, Čenda aspoň objel už skoro půl Evropy...
(Pro lepší představu o velikosti vraku si všímejte velikosti lidí na fotkách, ono to nešlo moc dobře nafotit...)
Po Vasa muzeu následovalo to pivo a galerie moderního umění, což byla asi po tolika týdnech v divočině příliš zběsilá kombinace a mně nebylo zrovna hej... Takže jsme doobešli kousek centra Stockholmu a s těžkým srdcem to zabalili.
Možná poslední zajímavost ze Švédska jsou ruiny kláštera
Alvastra z 12. století. Je to jedno z těch kouzelných míst, který jsme objevili
naprostou náhodou čuměním do google map. Měli jsme totiž vytipovaný místo na
spaní a jak jsme se k němu blížili, prohlížela jsem si mapu okolí a našla
tam něco s klášterem... Díky bohu za to! Bylo to fakt kouzelný!

































0 comments