Švédsko - Stockholm, Alvastra klášter

pátek, září 15, 2017

Malou část Švédska jsem zvládla zdrbnout už v norském příspěvku... Tak teď jsem tady proto, abych maličko napravila jeho reputaci. 

Jedna z  pozitivních věcí, která nás velmi, velmi překvapila, bylo kempovací místečko pro karavany a obytňáky... Asi 11 parkovacích míst s elektrickou zásuvkou, wi-fi, plus budova s WC a teplou sprchou. Zdarma. Taky jsme valili oči, protože tam ani nikde nebyly hromady prospektů nebo reklama, nebo cokoliv, co by naznačovalo, že z provozování tohoto místa má někdo vůbec nějaký prospěch...
No prostě se ještě v Čechách máme co učit. 




Ve Švédsku se taky odehrála jedna zcela zásadní událost mýho života... Masový kuličky v Ikea. :)) No dobře, tady trošku přeháním, ale fakt, že jsem je nikdy neměla, docela zarazil i Michala. Takže jsme se zastavili v obchoďáku jen proto, abych si mohla dát pravý nefalšovaný švédský Ikea masový kuličky. (Myslím, že toto je rekord v počtu přídavných jmen použitých v řadě za sebou na tomto blogu.) 
Jak můžete vidět níže, jídlo mi dělá fakt velkou radost... 


Musím se přiznat, že od Švédska jsme neměli příliš velká očekávání, nic moc jsme si o něm vlastně ani nezjišťovali, takže jsme to vzali hodně rychle rovnou do Stockholmu. A tady vás asi zklamu, protože... skoro nemám fotky. Stockholm je rozhodně krásnej, ale mně se ze začátku fotit prostě nechtělo, no a pak mi začalo být děsně zle, takže jsem myslela už jen na to, jak se doplazit do Čendy, kterej parkoval asi 45 minut chůze z centra... Víte co – dali jsme si první pivo (jedno, napůl) od Finska, tzn. po několika týdnech, tak mě to položilo. ;) 

Jediné, co jsem fakt nadšeně fotila, bylo muzeum Vasa. To je naprostá bomba! Představte si, že si Švédíci v 17. století na příkaz krále postavili fakt nádhernou vymazlenou loď... Ne jako my Čendu – postel, vařič a za tři měsíce je hotovo. Stavěli ji 3 roky, má pěkných pár pater, spousty děl a okýnek a obrovský plachty a kilometry lan a stovky vyřezávaných dřevěných soch a... Mám pokračovat?
Fakt veledílo.
No a tahle loď, tahle pýcha a chlouba, se jim pár set metrů od břehu potopila.


Loď byla kvůli královým výmyslům nestabilní, k tomu málo zatížená, pod poryvem větru se naklonila, a co čert nechtěl, otevřenými střílnami nabrala vodu. Člověk když to slyší, tak neví, jestli se má smát, nebo brečet. (My se smáli. Hodně. Směju se doteď, když to píšu.) 
No a nějakej zapálenej potápěč v 50. letech minulého století tuhle nádheru na dně moře našel a přesně po 333 letech od jejího potopení ji Švédi vytáhli opět na denní světlo. (Podezříváme je, že si těch 333 načasovali schválně.) V Baltském moři se nevyskytují nějaké potvůrky, co požírají vraky, takže Vasa zůstala neuvěřitelně zachovalá. V podstatě vyzvedli vrak, posbírali pár dřívek popadaných kolem, pár dní (tady by mě asi zabili) si s tímhle vším hráli puzzle a dali do původního stavu skoro celou loď.
Díky tomu vzniklo tohle naprosto úžasný muzeum, který je na naše poměry drahý jak čert, ale stojí to za to, je to vážně zážitek. A nám to třeba dost zvedlo sebevědomí – víte co, Čenda aspoň objel už skoro půl Evropy...
(Pro lepší představu o velikosti vraku si všímejte velikosti lidí na fotkách, ono to nešlo moc dobře nafotit...)








Po Vasa muzeu následovalo to pivo a galerie moderního umění, což byla asi po tolika týdnech v divočině příliš zběsilá kombinace a mně nebylo zrovna hej... Takže jsme doobešli kousek centra Stockholmu a s těžkým srdcem to zabalili.







Možná poslední zajímavost ze Švédska jsou ruiny kláštera Alvastra z 12. století. Je to jedno z těch kouzelných míst, který jsme objevili naprostou náhodou čuměním do google map. Měli jsme totiž vytipovaný místo na spaní a jak jsme se k němu blížili, prohlížela jsem si mapu okolí a našla tam něco s klášterem... Díky bohu za to! Bylo to fakt kouzelný! 









 


Před přejezdem do Dánska jsme si dali ještě jednu noc na parkovišti u moře, kam jsme sice dorazili už dost večer, ale byla to nádhera. Spali jsme kousek před Malmö, abychom se vyhnuli městu, a druhý den jsme suchým kolem přejeli přes moře do Dánska. K tomu nám skvěle posloužil Öresundský most, což je aktuálně myslím druhý nejdelší most na světě a je to fakt monumentální. Ten poplatek za přejezd je ovšem taky monumentální - 50€...
 



Most přes Öresund - spojuje Švédské město Malmö a Dánskou Kodaň. 
 A to už jsme jedním kolečkem v Dánsku, které přijde brzy, slibuji! :)

0 comments

Oblíbené příspěvky

Pravidelní čtenáři