Německo - Hamburk, Berlín
úterý, října 24, 2017
Jak už jistě víte, z Dánska jsme již byli... řekněme mírně rozladěni a přejeli jsme do Německa.
Německo už prostě známe, takže jsme si od něj nic velkého neslibovali, ale stejně byl ten příjezd tak nějak větší facka, než jsme si představovali.
Začaly skutečné dálnice, tisíce kamionů, ošklivá odpočívadla, otrávené ksichty.
Nevím, jak to dělají, ale ve Skandinávii i ty prachsprostý supermarkety vypadají prostě hezky. Příroda hezká, okolí čisté. Zato hned v prvním německém supermarketu na nás dýchla naprostá marnost, zoufalství a beznaděj.
No dobře, možná to trošku dramatizuju, ale fakt to nebylo dobrý.
Návrat z divoké přírody do takového prostředí s člověkem udělá vážně hodně. Mně osobně připadá čím dál směšnější ten styl, jakým tady většina z nás žije. Ta nuda, šeď, ignorance vůči lidem i veškerému svému okolí, nakupování zbytečných věcí a jedovatých potravin, chození do práce, která lidi nebaví a oni se pak kvůli tomu tváří s prominutím jak prdel, devastování krajiny. Hon za penězi obecně. Stavíme továrny, ničíme hory, znečišťujeme vody a ovzduší jen kvůli tomu, abychom na účtech měli víc těch čisílek, která v reálu vlastně nemají žádnou hodnotu, protože časy, kdy peníze byly kryté zlatem, jsou, moji drazí, dávno pryč. A co s těmi čisílky většinou uděláme? No jo, utratíme je za ty zbytečnosti, abychom je zase druhý den mohli jít nasupení vydělávat do té práce, která nás sice nebaví, ale potřebujeme nakoupit pár dalších důležitostí (typu balená voda, čerstvý výtisk bulvárního plátku, padesáté sandálky a desátá zázračná maska na obličej - ne že bych to občas neudělala taky).
No, já jsem se nechala maličko unést, ale aspoň vidíte, že pro nás ten návrat byl vážně děsnej, pardon.
Z naší cesty Německem stojí za zmínku asi jen Hamburk a Berlín, a to navíc jen z mého pohledu. Hamburk jsem chtěla už dávno vidět, a vlastně ani nevím proč...
(Hluboké zamyšlení.)
Fakt nevím.
Protože je to ale jen další přístavní velkoměsto, nechtěl to Michal po Kodani znovu riskovat a naše cesty se rozdělily - on zůstal s Čendou na parkovišti a já se vydala trajdat po městě.
Nějakým zázrakem se ten den aspoň udělalo krásně a začalo svítit sluníčko, takže to byl vcelku příjemný výlet.
(Sluší se upozornit, že mě strašně přestalo bavit fotit města, polovina fotek je na mobil a většinu hlavních věcí ani vyfocených nemám... Kdepak, ze mě profi bloggerka nebude.)
(Sluší se upozornit, že mě strašně přestalo bavit fotit města, polovina fotek je na mobil a většinu hlavních věcí ani vyfocených nemám... Kdepak, ze mě profi bloggerka nebude.)
 |
| Radnice |
 |
| Kostel sv. Mikuláše poničený bombardováním během 2. světové války. |
 |
| Kostel sv. Petra |
 |
| Začátek nekonečného schodiště na vrcholek věže. |
 |
| Tady u Ježíše už mi začínalo docházet, že nahoře nebudu za 5 minut... |
 |
| Ale ty výhledy za to rozhodně stály! |
 |
| Soustava menších zvonů. |
 |
| Ovšem Smart v kostelní věži mě velmi překvapil... |
Volnou procházkou a různými oklikami jsem se vydala na hlavní nádraží, ze kterého jsem se metrem dopravila až na Čendí stanoviště. Mimochodem, ta zastávka, poblíž který parkoval Čenda, byla nejhorším zážitkem z celého mého výletu.
 |
| Hlavní nádraží |
 |
| A moje konečná zastávka... |
 |
| Cesta k autu byla nadmíru luxusní... |
 |
| No a na parkovišti se během mojí nepřítomnosti odehrávalo generální větrání, sušení a uklízení... |
 |
| Berlínská zeď - East Side Gallery. |
 |
| Berlínská zeď na berlínské zdi. |
 |
| Slavný trabantík. |
 |
| Jedna růžička za každou oběť berlínské zdi v daném roce... :( |
 |
| Krása stíhá nádheru. |
 |
| Jako ale jinak je Berlín fakt super...! |
 |
| Skoro všude...! |
 |
| Veleslavný Checkpoint Charlie - jedno z míst, kde byl možný přechod zdi. |
 |
| Modlitbička za Hitlera... No... |
 |
| Další úsek berlínské zdi. |
 |
| Pomník obětem holokaustu - nádherné bludiště různě vysokých kvádrů. |
 |
| Braniborská brána - symbol Berlína. |
 |
| (Michal je vysmátej, protože to má za sebou - už ho čeká jen cesta parkem a úprk z města.) |
 |
| Vítězný sloup, nacházející se uprostřed obrovského čtyřproudého kruháku. |
 |
| Pamětní kostel císaře Viléma. |
 |
| Původní podoba kostela. |
 |
| Interiér nového kostela. |
A to je z Německa vše, koupili jsme si konečně nějaký pivo a fofrem utekli.
To jsme ale ještě nevěděli, co nás čeká za hranicemi...
 |
| Pivo a nazdar! |
0 comments